4. kolo, Pá 25.04, Stodůlky, 18.15

Beach attack – Banzai 3:1 (1:1)

Začátek z říše snů měl pro Beach attack zápas, který v případě neúspěchu mohl začít dlouhodobé problémy. Mač s týmem, jehož bodové konto bylo podobně chudé jako to naše, dal sice Jirka první gól, čímž ukončil svou gólovou abstinenci, která mu vadila téměř stejně tolik, jako málo časté telefonáty nezávislé přítelkyně Markétky, nicméně hlavním přínosem bylo, že v době, kdy zápas začal, neválela se v našem brankovišti ta chlupatá gorila (jenž se v té době vydávajíc za právnika vezla v klientově autě z Brna), ale normálně tam stál Adam. Přítomnost někoho v bráně, kdo ví, na co se ve fotbale používají nohy, sice naše obránce mátla, nicméně I přesto jsme soupeře dokazali zatlačit před jeho bránu a během krátké doby spálit zhruba tři šance, které se se přivřeným okem daly označit jako vyložené.

Vzhledem k tomu, že naše obrana vyrobila jenom jeden galymatyáš, který Adam vyřešil, dalo by se říci, že jsme měli určitou územní převahu. Každý z našich hráčů tenhle pocit měl různě dlouho, všem nicméně končil v podobném okamžiku. Ve chvíli, kdy uviděli barevnou lavinu s číslem, která se vyvalila ze zastavivšího auta a jala se tlačit do naší brány. Soupeř byl zřejmě šokován podobně jako my, takže chvíli nás nechal být, nicméně ve 28. minutě si Vojtěch byl nucen postavit zeď proti přímému kopu. Hráč, na kterého soupeř povolával „Zoldo“ pak míč kopl podobně jako Válkis v zápase proti Arctice. Vlastně on to podobně obkopl kolem zdi, trefil to s docela jinou razancí do míst, kde stál náš brankář, nicméně ten pod heslem „Jde li balón nahoru, musím jít do opozice“ spadl na zem, a nechal Jiřího srdce projít o představce znatelným zátěžovým testem.

Naštěstí pro udržení mladé krve v týmu už záhy po přestávce jsme znovu vedli, když omlazený Zelí, prošel s míčem přes půl hřiště a křižmou střelou překonal nového soupeřova gólmana. Soupeř vidouc, že po zemi jsme ho schopni přetlačit pak spustil vzdušnou honbu za prvními body. Po jednom z takových nakopávaných balónů pak sice padl gól do naší sítě, což byla pravda moje obrovská chyba, nicméně naštěstí hanspaulka je pořádná soutěž a její rozhodčí na rozdíl od těch co pískali MS v Mexiku vědí, že góly dosažené rukou prostě neplatí. V době, kdy už jsme spíš hráli na udržení výsledku si pak na házený aut naběhl Jura a svých výročním druhým gólem v dějinách Attacku uzavřel skóre zápasu a celému týmu zajistil první dvoubodový zápas I vyrovnané skóre.

 Poučení ze zápasu: Nemyslím si, že střídat gólmany o poločasech jako to dělají Japonci je dobré, nicméně pokud náš gólman příjde pozdě, měl by se před tím, než vleze do brankoviště alespoň rozhýbat.

Sestava: VPT – Kvasnica, Vodička, Vincent, Hloušek, Horák – JAnda, ZElenka, Exner, Svoboda V.